|
|
Dílo Bedřicha Václavka v historicko-sociologické perspektivě
Horáková, Kristýna ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce popisuje dílo Bedřicha Václavka v historicko-sociologické perspektivě. Bedřich Václavek byl přední marxistický teoretik, kritik, estetik, germanista a folklorista. K jeho jednotlivým dílům se v práci přistupuje podobně jako k důkazům o jeho myšlenkových proměnách v průběhu doby. Důraz je kladen na chronologickou linii, jež je doprovázena Václavkovou tvorbou (kritiky, teorie, úvahy, příspěvky v časopisech, sbírky a listáře). Práce se zaměřuje především na sumarizaci jeho děl, v nichž jsou zřetelné přechody od jednoho uměleckého směru k druhému, při čemž se zohledňuje historické pozadí reflektující společenskou situaci, na níž Václavek reaguje. Práce se snažila nabídnout ucelený pohled na všestrannost Václavkova díla, ale i na jeho podrobnou biografii a to především od narození po dobu studií (do roku 1922), což je období, kdy se konstruovaly vlastenecké myšlenky a vztah k folkloru. Diplomová práce nabízí pohled na Václavkův přínos k sociologii literatury, jenž byla inspirací pro některé Václavkovy kolegy a následovníky. Klíčová slova: sociologie literatury, Bedřich Václavek, kritika, sociální realismus, folklor, brněnská sociologie, Václavkova Olomouc, František Hrdina.
|
|
|
Kontroverzní dílo Bedřicha Václavka z historicko-sociologické perspektivy
Horáková, Kristýna ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Voříšek, Michael (oponent)
Diplomová práce popisuje dílo Bedřicha Václavka v historicko-sociologické perspektivě. Bedřich Václavek byl přední marxistický teoretik, kritik, estetik, germanista a folklorista. K jeho jednotlivým dílům se v práci přistupuje podobně jako k důkazům o jeho myšlenkových proměnách v průběhu doby. Důraz je kladen na chronologickou linii, jež je doprovázena Václavkovou tvorbou (kritiky, teorie, úvahy, příspěvky v časopisech, sbírky a listáře). Práce se zaměřuje především na zjevné kontroverze v jeho dílech, kde jde o přechody od jednoho uměleckého směru k druhému, přičemž se zohledňuje historické pozadí reflektující společenskou situaci, na níž Václavek reaguje. Práce se snažila nabídnout ucelený pohled na všestrannost Václavkova díla, ale i na jeho podrobnou biografii a to především od narození po dobu studií (do roku 1922), což je období kdy se konstruovali vlastenecké myšlenky a vztah k folkloru. Diplomová práce nabízí pohled na Václavkův přínos k sociologii literatury, jenž byla inspirací pro některé Václavkovy kolegy a následovníky. Klíčová slova: sociologie literatury, Bedřich Václavek, kritika, sociální realismus, folklor, brněnská sociologie, Václavkova Olomouc, František Hrdina.
|
|
|
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování
Šebek, Josef ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování Mgr. Josef Šebek Abstrakt Ve své disertační práci Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování se autor zabývá problematikou zprostředkování mezi literárním textem a jeho sociálním kontextem. Zaměřuje se na dva významné současné kontextově orientované přístupy: teorii literárního pole vypracovanou Pierrem Bourdieuem a kulturní materialismus, formulovaný nejprve Raymondem Williamsem a poté rozpracovaný Alanem Sinfieldem a Jonathanem Dollimorem, a chápe je jako dva základní, komplementární modely zprostředkování: teorie literárního pole postuluje existenci (relativně) autonomního mikrosvěta literatury, zatímco kulturní materialismus vychází z přesvědčení o plném začlenění literárního textu do sociálního kontextu, "společensko-materiálního pohybu" (Williams). Po úvodním nastínění problematiky se autor zabývá Bourdieuovou teorií literárního pole, jeho "novou vědou o dílech" a následně současnými postbourdieuovskými přístupy (Alain Viala, Anna Boschetti, Jacques Dubois, Gisèle Sapiro, Pascale Casanova, Bernard Lahire, Jérôme Meizoz, Geoffroy de Lagasnerie), které teorii literárního pole aplikují, rozvíjejí a modifikují, a využívá je ke kritice této teorie...
|
|
|
Sociologické čtení postmoderní literatury na příkladu prózy Dona DeLilla
Stehlík, Martin ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Vztah sociologie a literatury otevírá díky jejich vzájemné blízkosti rozsáhlé pole úvah. Předkládaná práce rozvijí méně obvyklý přístup k literatuře, jehož snahou je pátrat v ní po projevech sociologického myšlení, jež by mohlo být přínosné v kontextu jemu tematicky podobných sociologických teorií. Značná pozornost je věnována vymezení tohoto přístupu zejména vůči standardním postupům sociologie literatury a následné formulaci jeho metodologických východisek. Sociologické čtení, jak je v textu představeno, interpretuje literární dílo ve světle vybraných sociologických teorií, k nimž je interpretace v dalším kroku zpětně vztahována. Za předmět takové interpretace byl v práci zvolen román Dona DeLilla Bílý šum, dnes již klasické dílo americké postmoderní literatury. Na počátku široce vyznačené téma působení masmédií v soudobé společnosti při interpretaci konkretizují vybrané teorie Jeana Baudrillarda a Niklase Luhmanna. V případě Baudrillardovy teorie hyperreality a simulace se jedná o proměny vztahu reality a reprezentace, resp. mizení tradiční opozice mezi nimi. Teorie sociálních systémů Niklase Luhmanna je pak využita k prozkoumání zájmu románu o pluralitu "systémových realit" (s důrazem na úlohu systému masmédií). Výstupem této části práce je identifikace sociologizujících vhledů obsažených v...
|
|
|
Smrt a umírání
NĚMCOVÁ, Veronika
Práce stručně shrnuje chápání smrti ve společnosti v historii a dnes. Jak může být smrt současnou společností vykládána a rozuměna. První kapitola se zabývá smrtí v historickém kontextu, jejím přesahem do současnosti a jak jí může dnešní západní společnost porozumět. Druhá kapitola rozebírá skutečnost literatury jako základ pro filmovou tvorbu. Třetí kapitola se zabývá tím, kdo stojí v pozadí tvorby filmů, a jak může film působit na diváka. Čtvrtá kapitola souvisí s filmografií Karla Kachyni. Pátá kapitola se zabývá současným chápáním smrti. Je připojen i náhled vývoje chápání smrti u dětí od dvou do třinácti let. Šestá kapitola práce předchozí kapitoly dává do souvislosti filmografického zpracování smrti u režiséra Karla Kachyni. Zahrnuje rozbor jeho nejvýznamnějších filmů. Jakým způsobem Karel Kachyňa zobrazuje smrt, a jak jí jako diváci můžeme porozumět.
|
host ::
RSS.